Andrea Schütze: Kamarádi z Medového lesa - Králíčci v ohrožení

Při výletu k hájovně se malá neposedná Pavla šťourá klacíkem v mraveništi. Mravenci splašeně pospíchají do všech směrů – a vlezou jí i do nohavic... Naši čtyři kamarádi z Medového lesa naštěstí znají cestu k nejbližšímu potoku a Pavlínčinu energii dokážou využít k záchraně dvou králíčků.
Záchranná četa školkových dětí: lišák Míša, laňka Daňka, mývalka Makovička a prasátko Chrochtík.

Už znáte naše kamarády?

• lišák Míša - Do všeho strká svůj zvědavý čumáček a dokáže v lese objevit ta nejlepší dobrodružství. A dobrý čuch má i na svoje kamarády – kamarádství a dobrá parta jsou pro něj totiž to nejdůležitější.
• laňka Daňka - Je opatrná a zdrženlivá a neustále si s něčím dělá starosti. Ovšem nikdo není schopen vnímat pocity a nálady tak dobře jako ona. Proto jsou za její moudrá slova vždycky všichni vděční.
• divoké prasátko Chrochtík - Je pěkně mazané a neustále hledá nějaká dobrodr užství – a jeho maminka hledá jeho. Chrochtík své kamarády dokáže rozesmát i přivést k úžasu.
• mývalka Makovička - Ze všeho nejradši se o všechny stará, neúnavně pečuje o čistotu a každou chvíli radostně zatleská. Své jméno dostala podle vlčího máku a červenou kytičku taky ze všeho nejradši nosí ve vláskách.

Druhý díl dobrodružných příběhů, které zvídavým předškolákům radí, jak se chovat v lese a neublížit lesním zvířatům. Ze série Kamarádi z Medového lesa zatím vyšly další tři díly:Jak zahnat stesk, Všichni za jednoho, Ty to zvládneš, Lukáši!.

Autorka

• Andrea Schütze toužila stát se spisovatelkou již v dětství. Představovala si, jak píše knihy – nejlépe na zahradě, pod stromem, u starožitného stolu medové barvy s bílým krajkovým ubrusem, kyticí čajových růží a karafou na vodu z křišťálového skla. Zahrada plná zpívajících ptáků měla být u venkovského domu – jakoby vystřiženého z časopisu Living – nedaleko řeky, která případně mohla být i mořem s poletujícími racky.
• Později, když jako diplomovaná psycholožka vyslechla mnoho příběhů jiných lidí a začala psát příběhy vlastní, zjistila, že zahrada, strom, stůl, dům i prostředí kolem něj je v reálu sice jiné než v dětském snu, ale přesto tak akorát.
• Dnes autorka touží především po tom, aby se děti těšily na večerní čtení a aby její příběhy podněcovaly rozhovory rodičů s dětmi o snech i reálném životě. A pokud se povede, že si děti v dospělosti vzpomenou na její knihy, které je v dětství doprovázely a okouzlily, kruh je uzavřen a všechna přání jsou pro ni splněna.