Atomové zbraně pro al-Káidu

V Pákistánu ho uctívají jako národního hrdinu, na Západě ho naopak považují spíše za takového "Doktora No" z proslulé bondovky: Abdulkádir Chán, muž, který Pákistánu přinesl atomovou bombu, na počátku sedmdesátých let studoval a pracoval v Německu a v Nizozemsku; tam ukradl tajné plány zařízení na obohacování uranu a posléze s pomocí svých německých přátel vybudoval síť, která mu opatřovala všechnu potřebnou techniku. Když Chán v polovině osmdesátých let začal vyrábět první jaderné zbraně, varoval mladý americký analytik Richard M. Barlow svou vládu, že "Dr. No" má v plánu dát své schopnosti a produkty k dispozici dalším islámským zemím. Jenže Bílý dům nechtěl o takovém nebezpečí nic vědět, protože Pákistán byl považován za důležitého spojence ve válce proti sovětským armádám v Afghánistánu. Barlowa, který se v této knize veřejně projevuje vůbec poprvé, zcela odstavili. Ale ukázalo se, že měl pravdu: Chán v devadesátých letech objížděl mnoho radikálních islámských států, jako je Libye, Írán a Súdán, s cílem zpeněžit své znalosti. A také navázal kontakty se stalinistickým režimem v Severní Koreji i s teroristickou sítí al-Káidy. Egmont R. Koch, který před jistou dobou vedl s Abdulkádirem Chánem v Islamabádu exkluzivní interview, odhaluje, jak se "Doktoru No" podařilo sestrojit bombu a na orientálním bazaru ji nabízel za horentní sumy. Autor díky pramenům několika tajných služeb demaskuje německé obchodníky a prostředníky, kteří byli Chánovi v jeho úsilí účinně nápomocni, a líčí také smutný osud specialisty CIA Richarda M. Barlowa, jehož varování před téměř dvaceti lety přešla jeho vlastní vláda mávnutím ruky.